- Články

Zpět na seznam závodů

  QRP letní závod 6.-7.8.2011

  V létě 2011 jsme s Arnoldem OK5AMA dostali nápad, že by jsme si mohli trošku zavysílat na QRP contestu. Ta myšlenka se mi líbila a nadchnul jsem se pro ní. Na poslední expedici jsem byl naposledy někdy před patnácti lety. Jediný problém byl v tom, že jsme neměli nic :) Snad kromě stanic. Potřebovali jsme oba nějaké otočné stožáry, směrové antény, kotvící prvky, sklopnou patu k stožáru a různé další detaily. Jelikož jsem měl víc času na přípravu než Arnold, tak jsem se toho úkolu zhostil. Samozřejmě za psychické podpory Arnolda. Dost bylo vychvalování.

  Je čas se pustit do práce. Jak je vidět na fotce, tak nějak byly připraveny kotvící paty stožárů. Jednoduché a funkční to snad taky bude. Čtyři kotvící kolíky do země to musí udržet. Zespoda ocelové plotny jsou čtyři hroty pro případ stavění i na asfaltu. Naše představa byla, že směrovka pro 144Mhz bude nejvýš na stožáru. Tedy ve výšce devět metrů. To jsme ještě netušili co jsme si na sebe ušili.

 

Největší sranda byla, když jsme se chtěli dostat na kótu. Posledních sto metrů byla totiž poměrně hustě zarostlá cesta a nechtěli jsme zbytečně sámovat auta, tak jsme si to chtěli zkrátit po poli se strništěm. Jenže Arnoldova Mazda byla jiného názoru. Nešlo to ani popředu ani pozadu. A když jsem Arnovi nabídnul  že ho vytáhnu, tak šel do kolen, protože tažné oko měl v kufru, který byl zarovnaný věcmi až po strop. Takže musela nastoupit fáze dvě "průsek džunglí". Před cestou mě něco osvítilo a naštěstí jsem vzal plechovou mačetu z Polska. Arnold se chopil statečně rukavic a dal se do vysekávání. Není nic co by nás zastavilo :)

Arnold měl na otáčení stožáru z auta vyrobenou vychytávku svařenou z nohy ze starého věšáku. V jednoduchosti je krása. Já jsem si stejnou nohu sehnal, ale až následující rok. Prozatím jsem použil přídavné madlo z ruční vrtačky. Jak se ukázalo nebylo to nejšťastnější řešení.

 

Aby jsme si v klidu vše připravili, vyrazili jsme na kótu o den dopředu. Horko a dusnu si vybíralo značnou daň. V jednu chvíli jsme zvažovali, jestli to byl dobrý nápad.... Ale ano, byl :)

 

To se Arno ještě směje.

 

Zde teprve nastal hlavní problém. Devět metrů stožáru, na něm 6 metrů směrovky. Poprvé zkušebně jsem si chtěl zkusit postavit stožár sám. Ale bylo to nad moje síly. Více ve vtipném videu. Mělo by se to spíš jmenovat "Jak jsem chtěl postavit svoje EGO!" Nejde to.

Při následujícím zvedání už museli asistovat další dva lidé. Bohužel těch 9 metrů výšky antén byla podmínka, protože jsme potřebovali překonat násep vodárny.

 

Zvedání a pokládání proběhlo ještě třikrát. Shodli jsme se, že příště není třeba tu směrovku dávat tak vysoko, pět metrů bude stačit. Naopak si najdeme takovou kótu, kde bude kruhový výhled bez překážek. Fotka zachycuje stožár ještě nezavětrovaný, aby si někdo nemyslel, že to je finální podoba.

 

Celou akci jsme měli sebou i hlídacího psa jako uvítání pro případné narušitele. :))

 

Hodnocení probíhajícího průběhu stavby základního tábora na pásmu.

 

Spodní směrovka byla namontována pouze zkušebně a byla podrobována měření. Stejně tak u OK5AMA.

 

Po postavení stožáru u Arnolda jsme vtipně zjistili, že jsme zapomněli připojit koaxiální kabely. No stane se.

 

Mobilní dům neboli MobilHome.

 

Výhled z Cecemína.

 

Arnold připravuje ležení. V této fázi již značně zmožen z výstavby základního tábora. Začátky jsou těžké. Proto jsme to chtěli podstoupit, aby jsme to do příště vyladili a zjednodušili přípravu.

 

 

Celkový pohled na naše působiště.

 

2x DL6WU u Arnoldu na stožáru.

 

 

Rozdělávání ohně na večeři.

 

Hotovo. Vše připraveno na zítřejší zahájení závodu. Zhruba okolo půlnoci jsem zjistil, že se rapidně zhoršilo PSV. Takže moje anténa znova dolu. Ve dvou to už bylo na hraně technické proveditelnosti. Nechápu, jak se to mohlo stát, ale upadli oba živé konce u balunu uvnitř acidurky. Takže nažhavit obě pistolové pájky a ohřát 8mm měděnou kulatinu. V půl jedné jsme měli vše zaletováno a na anténě PVS 1:1,2.

 

Druhý den ráno. Ke snídani mléko a mramorový chlebíček, u Arnolda čaj a sušenky. V pozadí se přehnala první přeháňka. Závod měl začít v 9:00. Zhruba hodinu před závodem mi zkolaboval v počítači soutěžní deník. Po několika marných pokusech deník oživit mi Arno asi pět minut před závodem nahrál do PC KJTLog. Naše heslo znělo jasně: "Hlavně se zúčastnit". Ono začít na ostro soutěžit se softwarem, který jsme viděl poprvé, není zrovna ono.

No a jak jsem zasedli k radiostanicím, tak začalo pršet. A pršelo celý závod.

 

Bohužel jsem neměl v tu dobu ještě druhé rádio, a tak jsem musel použít Kenwooda s 10W výkonem. Vše tak nějak fungovalo dobře, až na ukotvení antény, kterou jsem zavětroval moc na fest a madlem z vrtačky se to dalo velmi pracně otáčet.

Kupodivu, když skončil závod, přestalo i pršet. Následovalo předběžné zhodnocení úspěšnosti a průběhu závodu, a pak jsme se pustili postupně do balení. Arnold pro jistotu vyndal tažné oko. Přeci jenom jsme si nebyli jisti, že to po celodenním dešti pojede, i když je to z kopce. Nejelo, takže poslední stažení auta na pevnou silnici a každý z nás se rozjel k domovu.

Celkově se letní qrp závod povedl. Zezačátku jsme byli trošku zmateni z toho, že se jeli dva závody současně, ale ve finále jsme to pojali jako relax a zábavu, nikoliv se stresovat s nějakým umístěním. 73! OK5AJA a OK5AMA